Zmije

ZMIJE

 

Richard Dick Bartlett & Kenneth Wray

 

© Barron´s Educational Series, Inc. 2005

 

1) POROZUMĚNÍ ZMIJÍM

 

Z přibližně 2500 druhů hadů na světě je 450 druhů, které mají

přední jedové zuby. Z těchto 450 druhů je asi 200 druhů zmijí.

 

VŠEOBECNÉ INFORMACE O ZMIJÍCH

 

Všechny zmije patří do čeledi Viperidae, která má čtyři podčeledi.

Dvě z nich jsou vzrůstem malé Azemiopinae a Causinae, zatímco

dvě zbylé Crotalinae a Viperinae jsou velké a různorodé. Tato kniha

se bude zabývat některými druhy z posledně jmenovaných dvou

podčeledí. Navíc zde půjde jak o stromové tak i o pozemní druhy.

Některé zmije žijí v písku a jiné mají zvláštní způsoby pohybu.

Mnoho druhů během dne odpočívá, a aktivní a útočné jsou převážně

po setmění. Většina z nich čeká až se kořist přiblíží a jsou velmi

úspěšní v lovu ale pokud to je nezbytné, dokáží přežít i při velmi

malém množství potravy.

 

ZBARVENÍ

 

Mnoho druhů zmijí je polymorfních tj. majících dvě nebo více barevných

fází. Některé druhy jako například neotropické a filipínské (MacGregor)

zmije mají půl tuctu nebo i více barev a vzorů. Další druhy mají subtilní

geograficky barevné rozdíly, které jsou téměř nepostřehnutelné k jejich

pozadí. Některé druhy jsou pohlavně dimorfní, samci jsou jinak

zbarveni než samice. Několik druhů má možnost změny barev, stejný

had vykazuje jiné barvy ve dne a jiné v noci. Pozemní zmije jsou

mnohem zavalitější a těžší, zatímco stromové zmije jsou

především štíhlé. Ploskolebci a zmije gabunské splývají se svým okolím

tak dobře, že jsou téměř neviditelní i když jsou plně vystaveni. Takové

maskování vedoucí k neviditelnosti je velmi důležité pro úspěšný lov

těchto hadů. Obranné mechanismy mění. Některé zmije jsou téměř

 

 

Toto je zelená zmije ze Sri Lanky žijící na bambusech Timeresurus trigonocephalus.

 

zcela závislé na maskování (ploskolebci, zmije gabunské a různé

stromové zmije), zatímco jiné nafukují celé tělo a hlasitě syčí

(zmije útočná). Chřestýši naopak chřestí rohovinou na špičce

svého ocasu.

 

PRAVIDLA ODPOVĚDNOSTI

 

Ačkoliv tyto stránky nejsou určeny pro citace zákonů a předpisů

vztahujících se k chovu jedovatých hadů cítíme nezbytné zmínit se

o existujících předpisech. Do této problematiky mohou být zapojeny

federální, státní a i místní regulační úřady. Zákony a předpisy

zahrnují ochranu ohrožených druhů jedovatých hadů v přírodě, i v

teráriích. Zákony také zahrnují možnost vašeho soudního stíhání v

případě že vám jedovatý had unikne z nádrže a někoho ohrozí.

Některé pojišťovací společnosti neposkytnou životní pojištění osobám,

pokud zjistí, že dotyční chovají jedovaté hady. Majitel takových

hadů má povinnost respektovat všechna zákonná opatření.

 

LOV KOŘISTI

 

Některé pouštní zmije mají zajímavé chování, kdy celé dny leží zahrabaní v písku, a jsou připraveni zaútočit na nic

netušící kořist (ještěrku nebo malého hlodavce), jakmile se oběť

přiblíží. Další druhy zaujímají pozice poblíž cest hlodavců a mohou

ležet tiše několik dnů nebo dokonce i týdnů a čekat na kořist. Mnoho

druhů uvolní smrtelný jed do kořisti, a poté co kořist zemře ji začne

polykat. Zvláště druhy žijící na stromech mohou žíti dlouhou

dobu z malé kořisti, kterou předtím imobilizovali jedem. Kořist

je různá od hmyzu, obojživelníků a plazů až k malým ptákům

a savcům.

 

REPRODUKCE

 

Většina zmijí rodí živá mláďata. Několik druhů klade vejce. Inkubační

doba může být různá, od několika týdnů až po několik měsíců.

Pokud dosáhnou pohlavní dospělosti, mohou vejcorodé druhy reprodukovat

každoročně. Živorodé druhy mohou rodit mláďata ročně, jednou za dva

roky, nebo na severu kde jejich aktivita a omezený přísun potravy je

pouze několik málo týdnů v roce, ještě v delším intervalu.

V Novém světě je pouze

jeden jihoamerický jedovatý had vejcorodý. Velké procento zmijí ze

Starého světa a pravých zmijí klade vejce. To je také důvod proč jsou

tak velké rozmanitosti u zmijí zajímavé pro herpetology. Jakákoliv taková

podobná záhada není pro vědce omezující a stává se naopak standardem

ve světě herpetologie. Proto kvůli stále rostoucí popularitě těchto hadů

cítíme potřebu psát tuto knihu.

Takové zbarvení má jižní forma ploskolebce Agkistrodon contortrix

contortrix, žijícího v Louisianě.

 

 

Azemiops feae, bělohlavá zmije patřící mezi primitivní druhy.

 

JAKÉ JSOU POZEMNÍ ZMIJE?

 

Zmije jsou čeledí jedovatých hadů kteří žijí ve Starém i Novém světě.

Uvnitř čeledi jsou čtyři podčeledi. Z těchto čtyř podčeledí se v Novém

světě vyskytuje pouze jediná, Crotalinae. Zmije podčeledi Crotalinae

se vyskytují také v Asii. Příslušníci této podčeledi mají tepločivné

jamky na každé straně hlavy na spodní části mezi okem a nosní dírkou

(nostril). Crotalinae zahrnuje chřestýše, ploskolebce, chřestýšovce

(a příbuzné) a jihoamerické křovináře. Tři skupiny z nich

mají širokou oblast výskytu na většině území jižní a severní Ameriky

(včetně Spojených států). Jedna ze skupin zasahuje svým výskytem

až na jihozápad Kanady. Pozemní (terestrické) zmije mají rozsah

svého vzrůstu od malých 24 palců (60 cm) chřestýšů až po 10 a

více stop (3 m) velké jedovaté křovináře. Tato podčeleď zahrnuje

druhy žijící na stromech (arboreální) i terestrické druhy.

 

JAKÉ JSOU PRAVÉ ZMIJE?

 

Pravé zmije (podčeleď Viperinae) postrádají tepločivné jamky a jsou

zastoupeny na velkém území Starého světa. Většina příslušníků této

podčeledi se hovorově nazývá pouze zmije. U druzích z předešlého

článku šlo o štíhlé arboreální a terestrické druhy (některé jsou pouze

výjimečně robustní). Představitelé pravých zmijí zahrnují běžné

zmije, zmije z Afriky, zmije z Evropy a pouštní zmije z Asie.

Tito hadi dosahují velikosti od 12 palců (30 cm) délky /zmije

růžkaté/ ze Sahary až po 6 a více stop (2 m) /zmije gabunské/.

Tato zmije růžkatá, Vipera ammodytes ssp., je v procesu svlékání kůže.

 

ZUBY A JED

 

Zmije mají pár dlouhých samovolně se vztyčujících zubů (specializované

zuby) v přední části tlamy. Zuby jsou duté (stejně jako jehla u injekční

stříkačky) a jsou spojeny pohyblivými čelistními kostmi (maxilla). Když

je hadi nepoužívají, jsou zuby složené směrem do jejich tlamy na horním

patře. Při jejich použití otevře zmije tlamu do úhlu téměř 180° a zuby

tak směřují téměř přímo vpřed, had tak může efektivně zasáhnout jakýkoliv

objekt. Jedové zuby jsou pravidelně nahrazovány a náhradní zuby má had

obvykle současně (ovšem nečinné). Účinek vstříknutého hadího jedu je

téměř okamžitý, ačkoliv jed se neuvolní pokaždé když had kousne. Jedy

jsou komplexní kombinací enzymů a bílkovin.

Způsobují chemické poškození živé tkáně. Ačkoliv si myslíme, že jde

o hemotoxiny (ničící tkáň) nebo neurotoxiny (ničící nervovou soustavu)

je jasné, že většina jedů je kombinací obou toxinů. Jed je produkován

ve žlázách, jedna na každé straně v zadní části hlavy. Jednotlivé žlázy jsou

spojeny s kořenem odpovídajícího zubu (jedového zubu). Jed je hluboko

vstříknut a rychle se šíří. Hadi mohou ovládat množství jedu, které

vydají v jedné dávce. V mnoha případech, zvláště pokud jde o obranu

spíše než o lov kořisti, žádný jed není vstříknut (nazývá se to suché

kousnutí). V některých případech může být vpraven i v maximální

dávce. Jed mění své složení a jedovatost v závislosti na druhu

hada. U některých druhů je také proměnný geograficky. Mnoho

menších druhů zmijí není považováno za smrtelné, ovšem měli byste

vždy dodržovat náležité zacházení u všech zmijí. Zmijovití mají často

možnost strategie, která dovolí při obraně nebo útoku hada zaútočit

na vzdálenost asi jedné nebo dvou třetin jejich vlastní délky těla.

Toto je vrh 7kusů pralesních zmijí Bothriopsis bilineatus

 

bilineatus.

 

POZOR !

Ačkoliv jsme oba chovali a rozmnožovali velké množství jedovatých

plazů po mnoho let, nikterak nechceme obhajovat chov těchto zvířat.

Pouze tímto zamýšlíme obeznámit ty, kteří již udělali rozhodnutí

chovat zmijovitého hada s některými dalšími běžně dostupnými druhy

a nejbezpečnějšími metodami manipulace s těmito potencionálně

nebezpečnými plazy.

 

Důležité otázky pro chovatele hadů:

 

1) jak velkou jedovatost druhů považujete za přiměřenou?

2) Jak silný je jed tohoto hada?

3) jaký je normální temperament hada?

4) jaká je v dospělosti velikost tohoto hada?

5) je specifický protijed k dispozici, a kde?

6) pracuje se s tím druhem dobře s hákem na hady?

7) je váš lékař dobře informovaný o léčebných metodách při uštknutí?

 

SÉRUM

 

Sérům se používá při vniknutí jedu do těla při kousnutí. Ačkoliv

léčba uštknutí je často běžně dostupná v mnoha zemích,

je pravdou že mnoho lékařů má jen základní znalosti o těchto

ošetřeních. Někteří mohou dokonce volit použití dosti barbarského

postupu. Je velmi vhodné si najít nějakého praktického lékaře, který

je dosti zkušený v léčbě uštknutí ještě před tím než jej ve skutečnosti

budete potřebovat.

 

JEDOVATÝ NEBO NEJEDOVATÝ

 

Chirurgickým odstraněním jedové žlázy se z jedovatého hada stává nejedovatý

a může být proveden dvěma způsoby. Buď kompletním vyjmutím žlázy

produkující jed nebo vyříznutím kanálkového vedení. Kanálkové vedení

mezi žlázou a zubem je odděleno a vypáleno. Ačkoliv operační

„odjedování“ se zdá být stále více běžné, mnoho teraristů a vědců ostře

kritizuje jeho použití. Existuje mnoho důvodů proti této barbarské

operaci. Především existuje domněnka, že díky jedu se lépe kořist

tráví. To ovšem nemusí být nutně pravda a může být doložena předem

usmrcenou kořistí (skrze kterou jed necirkuluje), která je strávena

jedovatými hady a skutečností, že hadi chirurgicky zbavení jedu

pokračují v trávení kořisti a žijí dlouhý život v zajetí. To je věc se

kterou se bude muset poprat vaše vlastní rozhodnutí. Mějte na paměti

že ačkoliv držení jedovatých druhů hadů je v některém aspektu

ilegální, had který je chirurgicky zbaven jedu se tímto ještě nestává

legálním. Také vám doporučujeme se připojit k častým diskusím, které

se vztahují k tomuto tématu na různých internetových stránkách

zabývajících se chovem zmijí (nebo je alespoň sledujte).

 

 

POSTOJE: ZMIJÍ A VÁŠ

 

Některé zmije jsou notoricky zlostné (chřestýš texaský a některé stromové

zmije). Jiní (chřestýšovci) mají reputaci relativně klidných a relaxujících

zvířat. Některé noční zmije (zmije gabunské a mnoho druhů stromových

zmijí) jsou klidné a působí téměř letargicky, ve dne jsou ovšem stále ve

střehu a v noci loví. Bez ohledu na to, zda jsou hadi noční nebo denní,

klidní nebo divocí, všichni mají schopnost uštknout. Úplně každý jedinec

vyžaduje respekt a velmi opatrné zacházení. Mnoho lidí na to nebere ohled

neboť většinu času manipulují s velmi klidnou zmijí a myslí si,

„dobře, ale ona nikdy nezaútočila“, ovšem měli byste si spíše říci „hmmm,

co kdyby dnes kousla??“. Pokud nejste neustále ostražití můžete

riskovat zdraví nebo i život váš, nebo vašich blízkých.

 

Nedbalost

 

Pokud máte sklony k neopatrnosti ať už v nádrži nebo při manipulaci,

nejsou jedovatí hadi zvířata se kterými byste měli pracovat. Jediný

moment neopatrnosti může ohrozit vás a možná i vaší rodinu a

také vaše přátele.

 

POZOR !

Efekty hadího jedu

V závislosti na druhu hada a vaší citlivosti k tomuto zvláštnímu jedu

vás uštknutí jedovatým hadem může ovlivnit v některém ze čtyř bodů:

1) může jít o „suché“ uštknutí (had neuvolní žádný jed).

2) uštknutí může být mírného charakteru na prahu bolesti ovšem

ne životu nebezpečné.

3) uštknutí může způsobit tělesnou újmu, včetně ztráty pohyblivosti.

4) uštknutí může být smrtelné.

 

CHOV JEDOVATÝCH HADŮ

 

Žádné odvětví herpetologie není tak kontroverzní, jako chov jedovatých

hadů soukromými chovateli. Z mnoha důvodů pozitivních i negativních,

byl chov jedovatých plazů dlouho diskutován a ve většině případů

odsouzen. Jedovatí plazi jsou hovorově označováni jako „horcí plazi“. Že

chov jedovatých hadů skýtá mnoho potencionálního nebezpečí je více než

jasné. Uštknutí nebo útěk jedovatého hada může ohrožovat nejen samotného

chovatele ale také ostatní lidi. Mohou tyto možnosti vůbec ovlivnit

chovatelovo rozhodnutí chovat jedovaté hady? Možná, ovšem taková

skutečnost nebyla nikdy zdokumentována.

 

Zmije růžkatá se od všech ostatních druhů odlišuje obrácenými

štítky na čenichu.

 

POZOR !

 

1) s každým jedovatým hadem musíte zacházet jako s potencionálně

smrtelně nebezpečným zvířetem.

2) musíte být vždy velmi pečliví a opatrní při manipulaci s jedovatým hadem.

3) není omluvou falešný pocit bezpečí, jestliže had byl vždy klidný.

 

PRÁVNÍ PROBLÉMY

 

V mnoha státech řídí vládní nařízení v několika úrovních chov jedovatých

hadů. Z našeho pohledu byste měli ještě před pořízením jakýchkoliv

jedovatých hadů řádně prostudovat zákony a snažit se jim plně vyhovět

ve všech bodech. Je nám také jasné, že navzdory zákonům a nařízením

pokud si chovatel bude přát chovat jedovaté druhy, je chovat bude. To

je pak již pouze otázka bezpečnosti. Je k dispozici velmi málo knih

které by v tomto chovatelům pomohly. Jedovatí hadi jsou často získáni

téměř náhodou. Turista nebo návštěvník může bezděčně procházet

lokalitou jedovatých hadů a když uvidí hada okamžitě se rozhodne že

ho chytí. Nebo začínající chovatel může navštívit herpetologickou

burzu, kde jsou nabízeni jedovatí hadi a bude tak okouzlen

barvami a vzory těchto zvířat, že si jedno nebo možná i více těchto

zvířat zakoupí.

 

Ploskolebec Agkistrodon contortrix pictigaster je pravděpodobně

nejkrásnějším ze všech pěti poddruhů.

 

NEŽ ZÍSKÁTE ZMIJI

 

Jaké druhy jedovatých hadů jsou nejvhodnější k chovu? Stejně jako se

mění všechny aspekty, musíte se zamyslet nad touto otázkou. Věříme,

že jako první by se chovatel měl seznámit s manipulací a chovem

nejedovatých hadů a po dostatečných zkušenostech by si mohl vybrat

jedovaté hady, kteří obvykle nejsou smrtelně nebezpeční. Také platí, že snadno

sehnatelné nebo levné druhy nejsou nutně nejvhodnějšími zvířaty

pro nezkušené chovatele. Například chřestýš texaský patří mezi

nejběžnější a nejlevnější jedovaté hady chované ve Spojených státech.

Dosahují poměrně velké velikosti (4-6 stop / 1,2-2 m), a jsou

poměrně agresivní a vznětlivý. Mnohým chřestýšům texaským

stačí k útoku jen sebemenší vyrušení. Mají nebezpečně

komplexní jed, který mohou vstříknout v relativně velkých dávkách a

takové uštknutí může být smrtelné, proto nemůže být rozhodně

považován za vhodného hada pro nezkušeného chovatele. Také

relativně levné a běžně dostupné, africké zmije útočné a zmije

gabunské jsou velmi nebezpečné a měly by být považovány za hady

vhodné pro velmi zkušené chovatele.

 

NĚKTERÉ DOBRÉ VOLBY

 

Pokud je zde něco jako dobrá volba pro „začátečníky“, pak by to mohl

být hojný a levný ploskolebec. Ačkoliv není tak velký, jeho uštknutí

může být velmi bolestivé, ale většinou uštknutí ploskolebcem

není obvykle pro zdravého dospělého člověka smrtelné. Další možností

by byl jeden ze tří poddruhů malých chřestýšů. Tito malí chřestýši

nejsou většinou příliš agresivní, a také množství jedu vniknuté do

do těla při uštknutí je malé. Nicméně, každé uštknutí, je chyba

chovatele a znamená, že jste nebyli dosti opatrní (a možná to

dokonce změní váš názor na chov jedovatých hadů). Ne každé

uštknutí je smrtelné pro zdravého dospělého člověka. Ale při každém

uštknutí je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc.

 

Vzácná a primitivní zmije

 

Během návštěvy Riverbanks Zoo v Kolumbii, Jižní Karolíně v roce 2002

mi správce Scott Pfaff hrdě ukázal (RDB) nového hada zoologické

zahrady – zmiji která je velmi málo známá. Tento překrásný a velmi

málo viděný had, Azemiops feae z Asie patří mezi primitivní zmijovité

druhy. Jen několik málo jedinců odchycených v přírodě bylo dovezeno

a všichni se ukázali jako obtížně chovatelní. Skupina v Riverbank Zoo

je nyní zdravá a přijímá potravu, a tak se ukazuje, že tento druh může

být úspěšně chován a rozmnožen. Zoologická zahrada chová tyto

klidné zmije ve vyšších denních teplotách s mírným nočním

ochlazením. V nádrži je několik palců osikového substrátu,

který je ve spod vlhký a na povrchu suchý. Je zde umístěn úkryt,

výběr úrovně vlhkosti preferují v určitém čase. Na každé straně

nádrže je několik korkových vrstev. Takové zařízení umožňuje

každému hadovi opustit svůj substrátový úkryt a jít si odpočinout

třeba do suššího místa. Malí hadi reagují na pohyb chovatele

klidně a sklánějí své smetanově zbarvené hlavy dolů. Zajímavé

jsou trhavé pohyby těla, kterými naznačují, že nechtějí být rušeni.

Živí se malými hlodavci.

 

Vyvarujte se uštknutí!

 

Nikdy nemůže být dosti zdůrazněno, že chov zmijí by měl být pouze

v rukou zkušených chovatelů. Jediné uštknutí může být smrtelné, takže

velká opatrnost je na místě, a měl by být předem promyšlený krizový

plán pro případ náhodného uštknutí.

To platí i pro chovatele, kteří dodržují všechny zákony a pravidla, která

se týkají těchto výjimečně nebezpečných druhů. Ochrana vaše, stejně

jako společnosti má nadřazený význam.

 

2) ZÍSKÁNÍ ZMIJÍ

 

Takže po velkém uvažování a pečlivém výběru jste se nakonec

rozhodli chovat zmiji. Váš úspěch s novým chovancem bude

ve velké míře záviset na tom, jak přistoupíte k získání zvířete.

 

PŘEDTÍM NEŽ KOUPÍTE

 

Dobře jste přemýšleli o druzích o které máte zájem. Vybrali jste vhodnou

nádrž a ujistili jste se, že v ní bude zvíře spokojené. Vytvořili jste si

krizový plán v případě náhodného uštknutí. Kontaktovali jste místní

zoologickou zahradu nebo soukromého chovatele, který má zkušenosti s

jedovatými hady, pokud jste měli nějaké otázky nebo v naléhavém

případě. Našli jste veterináře ochotného léčit vaše jedovaté hady. Vše

co nyní zbývá je najít pro vás toho pravého hada. To se může snadněji

říci než udělat.

 

 

JAK VYBRAT ZDRAVOU ZMIJI

 

Musíte znát předpoklady vzhledu zvířete (hmotnost, zbarvení, vzor, atd.)

ještě dříve než jej získáte. Prohlédněte si živé jedince v zoologických

zahradách, přírodních centrech nebo ve volné přírodě. Nebo si můžete

prohlédnout obrázky v knihách nebo na internetu. Prohlédněte zda zvíře

nemá fyzické anomálie – podvýživa, jizvy, abnormální hmotnost, hlen

v blízkosti tlamy nebo nosních otvorů, potrhaný svlek, špatný vzhled

očí se stopami po nějaké infekci, nebo otoku. Špatně svlečená kůže na očích

může způsobit vážnější infekci. Chřestýš bude možná mít starou

kůži kolem okrajů chřestidla. Umístěte zmiji do průhledné nádoby

a hledejte břišní anomálie včetně popálenin, otevřených ran nebo

puchýřů. Břišní šupiny by měli mít nažloutlé nebo nahnědlé okraje. Pokud

bude zmije podvýživená bude mít rýhy vytvořené uvolněnou kůží.

Vyhněte se nemocným nebo podvyživeným zvířatům. Zmije, která

dýchá s otevřenou tlamou, nebo má bubliny v blízkosti nozder

nebo u tlamy má pravděpodobně respirační potíže. Zmije, které

trpí dýchacími infekcemi mohou zvedat přední část těla a hlavu a

zůstávat v této pozici po dlouhou dobu. Výslovně hledejte abnormální

chování jako záškuby těla, nebo neschopnost normálního plazení.

Vyhněte se hadům kteří vykazují podobné symptomy! Záškuby těla

nebo odírání tlamy a těla proti stěnám v nádrži může znamenat různé

potíže. Tyto potíže jsou příznaky choroby a potřebují okamžité léčení.

Ujistěte se, že je had řádně krmen. Podle možností sledujte krmení na

vlastní oči. Dobře žeroucí had je obvykle zdravý had. Pokud to bude

možné, nechte veterináře aby hada před koupí prohlédl nebo alespoň

ihned po získání zvířete. Váš veterinář bude schopen lépe zhodnotit

zdravotní stav, nebo alespoň hydrataci a hmotnost. Prohlédněte si z

blízkosti tlamu kvůli možné „hnilobě tlamy“, a zkontrolujte zdali

zvíře nemá po těle parazity. Pokud se dodatečně vyskytnou během

kontroly nějaké problémy, měl by váš veterinář určit léčebný

postup.

 

 

Jaké otázky byste měli mít na obchodníka

 

1) jakými prostředky nebo jakou společností bude zvíře dopraveno?

2) jaká úroveň služby bude použita?

3) jaká je odhadem přepravní sazba včetně balení a manipulace?

4) jaký má obchodník přístup v případě že zvířata budou dovezena

v mrtvém stavu pokud se tak nešťastnou náhodou stane? (Mnoho

obchodníků vám bude garantovat dovoz živých zvířat.)

 

 

KDE NAJDETE SVÉHO HADA

 

Svou zmiji můžete získat z mnoha zdrojů. Ujistěte se, že pokud získáte

svého hada bude to v souladu se všemi federálními, státními, a místními

zákony včetně přepravy. Nakonec to bude vaše zodpovědnost.

 

BURZA HADŮ

 

Mnoho herpetologických burz nyní umožňuje prodej jedovatých plazů.

Na těchto burzách máte nejen možnost vybírat pečlivě druhy o které

máte zájem, ale zde se také můžete setkat s dalšími zainteresovanými

a zkušenými chovateli. Často hadi zakoupení na těchto burzách pak

musí být dopravováni do vašich domovů nebo na příslušnou adresu

podle zákona o transportech těchto potencionálně nebezpečných hadů.

(To je důležité vědět proto, že je to reputace prodávajícího.) Převážet

hady volně v autě není dobrou volbou. Mnohokrát můžete porušit

zákony, proto si buďte vědomi všech zákonů.

 

INTERNET A INZERÁTY

 

Dnes mnoho obchodníků s plazy nabízí své produkty v internetovém

světě. Zadejte do vašeho vyhledávače „obchodníci s plazy“ nebo

specifické druhy a tak můžete najít mnoho druhů zmijí, které jsou na

prodej (podívejte se na internetové adresy na konci knihy). Dobrým

zdrojem zmijovitých hadů jsou také klasifikované inzeráty v časopisech

o plazech. Opět by si měl kupec dávat pozor! Měli byste znát prodejce

nebo pověst prodávajících osob.

 

CHOVATELÉ

 

Je zde mnoho soukromých chovatelů zmijí. Mnoho z nich se propaguje

na internetu nebo v časopisech o plazech. Zmije narozené v zajetí jsou

pro chov vhodnější než odchycené z přírody, takový chovatelé jsou často

ideálním zdrojem ze kterého můžete získat svou zmiji. Chovatelé

obvykle zacházejí daleko aby vás ujistili o kvalitě svých zvířat, která

nabízejí a mají bohaté zkušenosti s druhy se kterými pracují.

 

PŘEPRAVA

 

V současné době je jedinou zákonnou metodou přepravy jedovatých

plazů letecká nákladní doprava nebo přeprava leteckou spěšnou

zásilkou. Obě metody jsou nákladné (nejméně 70$). Nepokoušejte

se zásilku neoznačit nápisem že jde o jedovatého hada, jinak vám ji

přepravce nepřijme. Nakonec pokud by se přepravce dostal do

kontaktu s jakýmkoliv druhem ze zásilky, mohlo by být proti vám

zahájeno trestní řízení.

 

 

BEZPEČÍ PŘEDEVŠÍM! NEHODY SE MOHOU PŘIHODIT!

 

Jedovatí hadi jsou jednoznačně nebezpeční. Držení jedovatých hadů

je potencionálně nebezpečným koníčkem. Psaním této knihy nechceme

nikterak obhajovat chov těchto zvířat. Jednoduše chceme poskytnout

informace o metodách, které mohou být používány při chovu

jedovatých hadů a které jsou maximálně bezpečné. Jejich technika a

technologie se neustále mění a tak vám předložíme některé rady

jak postupovat při uštknutí. Je na vás, chovatelích, abyste se

dozvěděli o dostupnosti specifických antisér, právě tak jako o jejich

výhodách a stinných stránkách. Musíte se dozvědět o protijedech

a jejich dostupnosti ještě před získáním svých hadů.

 

Vaše povinnosti

1) dodržujte všechny existující zákony týkající se chovu

těchto zvířat.

2) složení jedů se velmi mění, musíte dobře znát druhy, poddruhy

a geografický původ každé vaší zmije.

3) zjistěte dostupnost specifických protijedů v zemi ve které je budete

chovat. Diskutujte o jejich použití se svým lékařem ještě před samotným

získáním zmije.

4) musíte mít přístup k telefonním číslům místního kontrolního centra

jedů a nemocnice. Tato důležitá telefonní čísla by měla být nalepena

na dveře místnosti ve které jsou jedovatí hadi a také na jiných místech

této místnosti. Kromě těchto telefonních čísel by měli být zde uvedeny

i jiné kontakty na lékaře.

5) diskutujte o záchranném plánu s někým dalším (blízkým přítelem,

členem rodiny, nebo někým jiným kdo je přítomen když budete s

hady manipulovat) aby si věděl rady v případě že po uštknutí

ztratíte vědomí.

6) podle plánu zvíře rychle zabezpečte ještě před samotným vyhledáním

ošetření.

7) mějte okamžitě k dispozici zápisník a tužku kvůli záznamům a

poznámkám týkajících se uštknutí (čas uštknutí, druh, symptomy atd.)

aby byli k dispozici lékaři nebo zasahující záchranné službě.

Toto je pouze několik rad jak začít budovat svůj krizový plán v

případě nehody. Všechny aspekty krizového plánu byste měli

zvážit ještě dříve než si pořídíte nějaké jedovaté zvíře.

 

JAK NA TO: BEZPEČNÁ MANIPULACE

 

Jak bezpečně manipulovat se zmijí? Pravdou je že to nelze a vy to

také neděláte. Měli jsme několik jedovatých hadů se kterými jsme

více jak 10 let nikdy nemanipulovali. Občas přišla doba kdy bylo

potřeba je přemístit ale nikdy jsme se jich nedotkli rukou. Pokud

se nedotýkáte hadů pak s nimi ve skutečnosti můžete manipulovat

kvůli čištění nádrže nebo z nějakého jiného důvodu. Ve skutečnosti

je to docela snadné. Naučte se pořádně používat háky na hady.

Klíčové slovo je zde „pořádně“. (Někteří chovatelé preferují odchyt

kleštěmi u druhů které se špatně chytají hákem.) Mnoho lidí si

myslí že hák je používán jako „špendlík“ kterým hada pevně přidržíte

zatímco ho volnou rukou uchopíte za hlavou. Ve skutečnosti je to

jeden z nejlepších způsobů jak utrpět uštknutí a poté poranit hada.

Mnoho zmijí může být pomalu, jemně a bezpečně zvednutona háku na hady.

 

Hák na hady

 

Velké množství druhů mezi které patří arboreální zmije, mnoho

ploskolebců, chřestýšů a pravých zmijí krásně balancují na hácích

na hady s dlouhými rukojeťmi, když hák zasunete jemně přímo

pod střed jejich těla a nadzvednete je. Ve skutečnosti se mohou

některé druhy velmi dobře zachytit a poté po háku šplhat. Zmije,

zvláště stromové, mohou zaútočit na velkou vzdálenost. Používejte proto hák

s velmi dlouhou rukojetí a zvíře pečlivě sledujte. Pamatujte si že

jedovatý had může kousnout zvednutý na háku téměř stejně tak

snadno, jako kdyby byl na zemi. Pozemní druhy mohou být poněkud

nevyrovnané a méně schopné se udržet na háku a mohou uštknout

pokud nejsou bezpečně zvednutý. Ve skutečnosti se v

neznámém prostředí může zmije chovat útočněji než

ve svém domácím teráriu. Zmije se mohou v určité době vymanit z

háku a zaútočit. Pokud by to dělali, musíte je znovu zvednout třeba

i několikrát dokud se neovinou a nebudou se držet háku. Vždy

zůstávejte v dostatečné vzdálenosti abyste nebyly na dosah hadovi

se kterým manipulujete. V takové době (zvláště v úzkých a těsných

prostorách) se může přimáčknutí hákem ukázat jako velmi

šikovné. Protože oni mohou nebezpečně odvést vaši pozornost,

vaši pomocníci by pravděpodobně měli být mimo místnost

když chytáte hákem zmiji ale poblíž.

 

Svírací tyč

 

Dobré používání svírací tyče může být uměním samo o sobě. Pokud

hada přimáčknete příliš těsně můžete ho poranit. Pokud jej budete

fixovat příliš volně had se může sám vyprostit a buď se pokusit lézt

po tyči nebo spadnout na zem. Kvůli jemné kůži hadů při

tvorbě nové kůže je nejlepší v době svleku nepoužívat tuto tyč. Vždy

zůstávejte z dosahu při manipulaci s nějakým jedovatým hadem. Pokud

bude úspěšně zvednut můžete ho umístit do nějaké velké

nádoby během čištění nádrže.

 

Průhledné plastové trubice pro hady jsou dostupné v různých velikostech.

 

Ostatní zařízení

 

Některé druhy, především ploskolebci a malý chřestýši, mohou opakovaně

utíkat z háku a mohou mít další podobné zvyky. Z těchto metod je

nejvhodnější pevně zavřený přepravní box. Mnoho jedovatých hadů

se bude z háku plazit do pevně uzavřené tmavé krabice s uzavřeným

malým otvorem. Alternativním způsobem jak dobře manipulovat se

zmijí je průhledná plastová trubice s jedním uzavřeným koncem a s

dostatečným průměrem aby se v ní had nemohl otočit a vylézt

směrem ven. Průzračné plastové trubice jsou vyloženě vhodné pro

manipulaci s jedovatými hady a jsou běžně komerčně dosažitelné.

 

Typy háků na hady.

 

Velikosti a typy háků

 

Háky na hady jsou dostupné v několika velikostech a provedeních a tak

je dobré si pořídit hák pro řádnou manipulaci. Například používání háku

s tři stopy dlouhou rukojetí je nevhodné pro malou zmiji v malém

teráriu, neboť práce s těmito hady je nemotorná a tudíž i nebezpečná.

Pořiďte si hák řádné velikosti, větší pro použití ve větších nádržích a

možná i třetí (odolné konstrukce) pro použití v přírodě. Háky jsou

dostupné v obou standardech a s teleskopickými kleštěmi. Dokonce i

odolné háky používané v přírodě se liší vzhledem a svou stavbou. Takový

typický hák je pouze silnější verze L-háku používaného doma. Terénní

herpetologové používají tyto těžké háky nejen ke příležitostnému

zvednutí zmije na kterou náhodně narazí ale také se s ní přidržují

při procházení těžko schůdného terénu, „uplácání“ trnitého a těžko

průchodného rostlinstva a zvedání rostlinného porostu, pod kterým

se zmije často ukrývají. Nejsilnější z těchto háků je hák nazývaný

hovorově jako „tyčový trhací stroj“. Je dost silný na to aby odvalil

větší kámen nebo otočil téměř jakýkoliv druh rostlinného porostu.

Terénní herpetologové mohou také odchytávat do profesionálních

pytlů na hady. K nim lze sehnat dodatečné bezpečnostně podpůrné

nářadí.

 

3) UBYTOVÁNÍ VAŠÍ ZMIJE

 

Před specifickou diskusí o nádrži je třeba upozornit na celkovou

bezpečnost jakékoliv nádrže nebo terária ve kterém je jedovatý

plaz chován. Jedno slovo mluví za všechny a to slovo je „bezpečně!“

 

VŠEOBECNÁ PRAVIDLA NÁDRŽÍ

 

V některých státech jsou směrnice pro nádrže s jedovatými hady vytvořeny

státní komisí a musíte se jim podrobit. Florida je jedním z takových

států. Hadi obecně, jsou mistři v útěků. Skleněné tabule pokud jsou použity

nesmí být prasklé a musí být silné. Vrcholy nebo další pohyblivé části

by měli být velmi pevně zabezpečeny a uzamčené. Nádrže by měli být

umístěny na místech kde nehrozí jejich spadnutí nebo rozbití. Místnost

ve které jsou hadi by měla být také uzamčená. Ačkoliv se musí brát v

úvahu spokojenost hada, absolutní bezpečí lidí musí být nadřazeno. Další

typy terárií pro plazy se zabudovanými větvemi, uzamykatelnými úkryty,

ventilačními otvory jsou v současnosti dosažitelné z mnoha zdrojů.

Nádrže mohou být také domácí výroby pokud v nich může zvíře odpočívat

a nehrozí uštknutí. Horko ze žárovky by nemělo působit na sklo. Raději

umístěte žárovku tak, aby nehrozilo prasknutí skla.

 

NÁDRŽE PRO STROMOVÉ ZMIJE

 

Převážná většina stromových zmijí je v současnosti dosažitelná z tropických

oblastí kde jsou relativně celosezónní nebo celoroční srážky a trvale vysoká

relativní vlhkost vzduchu. Nejvíce hadů pochází z deštných lesů nebo

sezónně mokrých stepí kde jsou příležitostně viděni ve dne, ovšem v noci

jsou nejaktivnější. Tito hadi jsou často nejaktivnější během období

nízkého barometrického tlaku ovšem mohou tiše odpočívat i během

něj a také ihned po období dešťů. Často jsou nalézáni v keřích a na

malých stromech poblíž lesních potoků a podél lesních cest nebo na

okraji zemědělských oblastí. Samozřejmě že je lze nalézt mimo jiné také

v pralesích. Vysoká vlhkost jejich přirozených lokalit a život na

stromech to je životní styl těchto hadů a podle něj by se mělo

navrhovat každé terárium. Pro zmije žijící na stromech mohou být

postavena krásná terária, protože tito hadi jsou inaktivní. Ačkoliv

pár nebo trio nějakých malých druhů stromových zmijí může být

chován v teráriu (přinejmenším) 40-galonovém (150 litrů), terárium

se 75- až 100-galonovou (280 – 370 litrů) kapacitou bude potřeba

pro některé větší druhy. S malým důvtipem a pozorností pro detail,

můžete v mnohých různých nádržích úspěšně chovat tato zvířata.

 

VERTIKÁLNÍ TERÁRIA

 

Mnoho chovatelů chce poskytnout stromovým hadům svisle orientovaná

terária. Ačkoliv ve skutečnosti hadům poskytuje přirozenější pohyb

chov ve velmi velkých (250 galonů / 950 litrů / nebo větší) teráriích,

jsou zbytečná neboť jejich aktivita není tak velká. My stejně jako

jiní jsme vybavili svislé terárium pro stromové zmije nebo chřestýšovce.

Na takové terárium se hodí klidně i starší akvárium.

Vodorovně orientované listnaté větve mohou být připevněny třeba

„U“ profilem který přilepíte akvarijním silikonem do akvária. Těchto

větví můžete instalovat více a had po nich může klouzat a usadit se

na té která mu bude nejvíce vyhovovat. Máme za to že bidýlka z

přirozeného dřeva budou lepší než z PVC. Přírodní dřevo poskytne

zmijím přirozenější a bezpečnější prostředí. Další návrhy pro

zařízení nádrže naleznete pod titulem „Zařízení nádrže pro zmije“

na některé z příštích stran. Jestliže stavíte terárium musíte navrhnout

a vytvořit bezpečný (a zabezpečený) úkryt.

 

VLHKOST

 

Udržení vhodných vlhkostních úrovní může být těžší v některých

zeměpisných oblastech nebo v jistých ročních obdobích. Budete

potřebovat zvýšit vlhkost nádrže pokud bydlíte v oblastech s nízkou

vlhkostí nebo pokud okolní vlhkost je redukována klimatizací nebo

domácím teplem. Pět stran skleněného terária nepropouští vlhkost,

šestá strana a zařízení nádrže jsou jediné možnosti. Pokud držíte hady

v nádrži s nízkou vlhkostí, hadi často odmítají potravu a špatně svlékají

svou kůži. Pokud chcete zvýšit vlhkost nádrže, musíte instalovat velkou

nádrž s vodou a živé tropické rostliny, které budete muset často

rosit. Měli byste také redukovat cirkulaci vzduchu zakrytím

ventilační plochy. Tato změna je snadno proveditelná zakrytím

ventilační plochy kusem skla nebo plexisklem.

 

 

NÁDRŽE PRO POZEMNÍ ZMIJE

 

Ačkoliv většina pozemních zmijí není nijak zvlášť aktivní, některé

mají značnou velikost a obvod těla. Tyto větší hady je dobré chovat ve

větších teráriích která jsou jednoduše zařízena. Zařízení nádrže pro

menší druhy pozemních zmijí může být složité jako pro stromové

formy. Terária pro pozemní zmije by měla být orientována vodorovně,

s uzamykatelným zavíráním. Nádrže pro tyto druhy mohou být také

případně zakoupeny od výrobce. Mnoho sériově vyráběných nádrží

je vyrobeno ze skla s posuvnými předními skly. Snadno se čistí a

mohou se také uzamknout. Kameny, větve a jiná zařízení nádrže

musí být bezpečně umístěny tak aby neporanili hada. Pár nebo trio

malých chřestýšů nebo zmijí růžkatých může být chován ve 40 galonových

(150 litrových) teráriích. Pár zmijí gabunských nebo chřestýšů texaských

bude vyžadovat terárium s více než 150 galonovou (570 litrů)

kapacitou. Pokud jsou u terárií používané vrchní stěny z pletiva,

doporučujeme používat dvouvrstvou síť s 1/8 palce (3 mm) velkými

oky. Některé druhy jako chřestýš kostkovaný (Crotalus adamanteus)

a zmije gabunská (Bitis gabonica) mají i několik palců dlouhé jedové

zuby. Proto může být vhodné nastavit podle toho i vrstvy vrchního

pletiva. Nádrže pro tyto specifické zmijovité hady budou

diskutovány v sekci o druzích později.

 

DOČASNÁ NÁDRŽ

 

Někteří chovatelé ubytovávají mláďata a středně velké pozemní zmije

v plastových a průhledných boxech se základnou o vhodných

rozměrech. Pokud jsou tato terária vybavena větvičkami o vhodném

průměru, mohou být také dočasně užívány i pro stromové druhy. My

sami tyto nádrže nemáme rádi hned z několika důvodů, mají totiž i

pro nejmenší druhy nedostatečnou hloubku a mají neprůhledné strany

Pokud se rozhodnete je využívat, odvětrávání můžete

vyřešit vyvrtáním otvorů (nebo vytavením pájkou) skrze horní části

plastových stran. Vrtání provádějte pečlivě, neboť tlakem vrtáku

může prasknout plast. Také se ujistěte že vyvrtané otvory nejsou dost

velké na to, aby jimi mohla uniknout mladá zmije. Tyto nádoby

jsou jistě levné, dostupné v mnoha velikostech a jsou snadno

čistitelné a víkem uzavíratelné. Můžete si postavit i police do

kterých můžete umístit i více takových nádrží. Tyto police mohou

být zkonstruovány tak, že budou mezi sebou dostatečně nízko, aby

bylo zamezeno náhodnému otevření plastového víka nějakou jinou

osobou. Komerční police na určitá množství plastových boxů jsou

dostupné.

 

VYBAVENÍ NÁDRŽÍ PRO ZMIJE

 

Ve zmijích nádržích může být použito různorodé zařízení. Budete

muset zvážit mnoho aspektů života a přírodopisu druhů které chcete

chovat a potom se rozhodnout jaké typy zařízení nádrže budete

používat. I ta nejjednodušší nádrž musí mít základní vybavení:

substrát, úkryt a misku na vodu. I nečinného hada můžete umístit

do esteticky navrženého terária které je bezpečné.

 

Substrát

 

O substrátu uvažujte jako o první věci. Různorodé materiály můžete použít

jako substrát. Noviny a papírové ručníky jsou levné a snadno se uklidí poté

co se ušpiní. Osikové hobliny, suchá cypřišová kůra a suchá hrabanka (my

preferujeme čerstvou dubovou kůru) v nádrži je také znamenitý substrát.

Borová kůra, cedrová kůra nebo jiné substráty které obsahují fenoly by

neměli být používány pro plazy. Arboreální zmije jsou v kontaktu se

substrátem zřídka, takže několika palcová vrstva vlhké půdy může být

použita bez jakýchkoliv problémů. Pro pouštní druhy dáváme přednost

písku jako substrátu. Můžete použít běžný písek, ovšem hladký pouštní

písek je lepší. Písek může obsahovat škodlivé bakterie, zeminy a další

potencionálně škodlivé organismy pokud nebude pečlivě sledován. Je také

důležité poukázat na to, že zmije žijící v poušti nepotřebují v budoucnu

takový substrát zdárně udržovat. Může být úspěšně použito několika

dalších komerčně dosažitelných substrátů.

 

Skály a kameny

 

Mnoho druhů žijících ve skalnatých oblastech jako horští chřestýši nebo

některé Euroasijské zmije dobře využívají drobné kameny a ploché

skály strategicky umístěné v jejich nádržích. Tyto skály a kameny jim

pomáhají udržovat pocit bezpečí a nejsou náhodně vytlačeny. Tyto

kameny umístěte na dno nádrže a ne na povrch substrátu, neboť mnoho

druhů tyto objekty pohřbí pod sebou s mnohdy fatálními následky.

 

Kmeny a větve

 

Arboreální druhy používají kmenů a větví umístěných v jejich nádržích.

Tyto mohou být bezpečně přidělány do spodního rohu terária diagonálně

(úhlopříčně) k vrchnímu rohu, nebo vodorovně. Mnoho terestrických

zmijí také využívá kmeny a kusy dřeva umístěné ve spodní části jejich

terária. Použití živých rostlin může napomáhat nejen esteticky ale

pro stromové druhy mohou být užitečné k lezení do výšky a také ke

zvýšení vzdušné vlhkosti v teráriu. Použití filodendronů (Philodendron

sp.) nebo jiných rostlin (Epipremnum aureum) zatraktivní terárium

a mohou se točitě vinout kolem kmenů a větví.

 

Úkryty

 

Úkryty jsou důležité pro druhů zmijí, které jsou od přírody podrážděné.

Jako úkryt může sloužit jednoduchá lepenková krabice položená dnem

nahoru, s vyříznutou dírou na vrcholu nebo na straně. Alternativou je

také hromada kamení nebo starý želví krunýř. Mnoho zmijí které nerady

přijímají potravu ji rády přijmou v soukromí úkrytu. Mnoho chovatelů

má názor že takový úkryt může být i bezpečnostním opatřením. Malá

dřevěná bedýnka s jedním otvorem která se dá uzavřít malým

kouskem plexiskla nebo dřevěnou destičkou může být použita jako

efektivní lapač hada uvnitř nádrže. Bedýnka, had a všechno ostatní

pak může být bezpečně vyzvednuto z terária za účelem čištění, mytí

nebo opravy. Dodatečně mohou být uvnitř nádrže na stěny přilepeny

lišty do kterých lze zasunout stěnu a snadno tak můžete provádět

čištění bez obav, neboť had bude v oddělené části terária.

 

ČIŠTĚNÍ NÁDRŽE

 

Čištění nádrží těchto hadů je pozoruhodně snadné a díky pomalému

metabolismu zmijí není moc často vyžadováno. Klece jsou čisté během

dne kdy jsou hadi potichu a odpočívají. Pečlivě odstraňte každého hada

a umístěte odděleně do nádob, které přikryjte. Použitím oddělených

nádob předem zamezíte pokousání hadů. Většinu arboreálních zmijí

je velmi snadné chytit v jejich nádrži. Pokud je jejich ocas ukotven

na větvi nebo rostlině pomalu použijte konstantní tlak nebo ocas

rozmotejte dlouhým hákem. Nejlépe je nemačkat ocas a nepokoušet

se hady násilím odtrhnout. Skleněné terárium by mělo být vyčištěno

zředěným roztokem čističe oken pak utřeno a znovu omyto čistou

vodou. Substrát by měl být vyměněn pokud to bude nezbytné ale opět

díky pomalému metabolismu zmijí to může být nezbytné jednou za

dva až čtyři týdny.

 

OSVĚTLENÍ, TEPLOTA A FOTOPERIODA

 

Většina zmijí, ať stromových či pozemních se sluní pod vyhřátou lampou

v chladných dnech nebo potřebují zvýšit adekvátně tělesnou teplotu po

chladné noci. Ujistěte se, že se hadi nemohou dostat do kontaktu se

žárovkou nebo keramickým topným tělesem a nemohou se popálit.

Kontaktní popálenina (teplem) může být také zapříčiněna selháním

topného kamene. Jejich použití nedoporučujeme. Pokud se

rozžhavená žárovka dostane do kontaktu se skleněným teráriem, pak

se sklo snadno rozbije. Termostat může být použit ke kontrole

elektrických kabelů. Teplota nádrže v noci by měla být od 78°F

do 82°F (25,6°C až 27,8°C) a ve dne 85°F až 90°F (29,4°C až

32,2°C), což postačuje většině druhů. (Podívejte se na komentáře

týkající se potřeby chladnějších teplot kvůli cyklování hadů určených

k chovu.) Teplo bude buď na jednom konci nádrže nebo bude

rozloženo pokud to horní polovina nádrže dovolí do různých

teplotních gradientů. Širokospektrální osvětlení není nezbytné

pro zdravé chované zmije ale také neumožňuje zranění. Poskytnutí

přirozené fotoperiody je nejlepší.

 

SPOLEČENSKOST

 

Ačkoliv jsou během reprodukčního období samci mnoha druhů zmijí

teritoriální (dokonce bojovní) poskytněte jim dost velké terárium aby

mohli být v zajetí chovány v párech nebo ve skupinách. Naše skupiny

určené k reprodukci se skládají ze dvou samců a jedné samice daných

druhů. Dobrý nápad je mít v teráriu všechna zvířata stejné velikosti. To

je samozřejmě nemožné u stromových druhů zmijí které jsou značně

pohlavně dimorfní co do velikosti. Když se u hadů mění značně

velikost podle pohlaví, považujeme za rozumné rozdělit terárium

do dvou nebo více oddělení a oddělit pohlaví. Vedlejší had by měl

být přesunutý do dalšího terária. Samice všech druhů mohou být

obvykle společně a zřídka jsou mezi nimi problémy kvůli nadvládě.

Jedinou stinnou stránkou kdy jsou zmije chovány společně je potíž

ve sledování příjmu potravy což může vést k tomu, že dva hadi

začnou požírat zároveň stejnou kořist. Pokud se to přihodí, může

se chovatel hada jemně dotýkat hákem nebo ho ťukat na čenichu

hákem. (Další komentáře které se k tomu vztahují můžete nalézt

v sekci o krmení.)

 

4) NAPÁJENÍ A KRMENÍ

 

Navzdory jejich silnému jedu a jedovému aparátu mohou být

chované zmije vystrašeny nabídnutou živou kořistí. Jsou zvyklé

vyhledávat svou kořist ve svých vlastních podmínkách.

 

 

POTRAVA

 

Ve volné přírodě loví hadi ze zálohy a tak určují kdy a jak bude kořist

přijata. Jednoduše řečeno, pokud had není hladový, nebude lovit. Pokud

by had potřeboval, může okamžitě uniknout z blízkosti kořisti. Za

další „setkání s kořistí“ závisí na hadovi, jeho známém území a jeho

maskovacím zbarvení. Je to úplně něco jiného než když chovaný

had dostává hlodavce který nedobrovolně skončí v hadí nádrži,

často pouze z rozmaru chovatele. Pokud živý hlodavec, míněný

jako kořist, narazí na tělo zmije nebo pokud ji štípne, had bude

nejspíš dostatečně vystrašený, zdrží se jeho pozorování a

hlodavce zabije. Ve skutečnosti pokud si hlodavec zvolí útok,

rozrušený had se často nepokusí ani chránit sám sebe. Dva

typické znaky vystrašené zmije jsou pokusy o útěk nebo stáčení

a sklápění hlav směrem dolů. To vše má co dělat s přirozeným

versus nepřirozeným lovem. Hlodavci mají působivý chrup, který

je vyvinutý pro žvýkání. Kryse nebo myši stačí pouze moment

ke znetvoření hada nebo způsobení zranění která mohou vést k

infekci nebo smrti hada. Pokousání hlodavcem na tlamě hada

může vést k infekční stomatitidě (hnilobě tlamy). Kousnutí do

oka může vést k oslepnutí.

 

Předem usmrcená potrava

 

Řešením těchto potencionálních problémů je samozřejmě podávání

předem usmrcené potravy a nechat hada aby sám dal najevo kdy má

hlad. Hladová zmije obvykle v nádrži loví. Někdy poté co je svinutá

těsně následují pohyby (včetně reakce na chovatele) uvnitř její

nádrže. Krysy a myši mohou být koupeny buď předem zabité a

zmražené nebo živé. Mražené musíte rozehřát ještě před tím než je

podáte hadovi. Pokud koupíte živé, měli byste je zabít ještě před

jejich podáním. Většina zmijí pohotově přijme rozmraženého a

předem usmrceného laboratorního hlodavce kterého jim pomalu

nabídnete dlouhými kleštěmi. Nabízejte kořist přiměřené velikosti

hadovu tělu. Některé zmije budou rychleji přijímat potravu za

setmění a po setmění zatímco jiné kdykoliv. Ty které nerady

přijímají potravu, ji budou přijímat často kladením ohřátého

předem zabitého hlodavce do otvoru úkrytového boxu, kam si

ji poté zatáhnou. To může trvat minuty nebo i celé hodiny, ale

pokud se v okolí nic neděje a nádrž je tmavá a zanecháte potravu

v nádrži, had ji často pozře. Jiné zmije mohou lovit tak horlivě

že se budou snažit dostat k vrcholu nádrže a mohou se s vámi

setkat. Dávejte pozor!

 

Skutečnost o krmení

 

Mnoho zmijí, dokonce i velcí jedlíci, bude odmítat potravu

pokud budou v období svlékání kůže. Během tohoto období je

špatný zrak a další dočasná zhoršení mohou mít za následek

vážná citlivá vnější zranění.

 

Zvracení

 

Příliš velká potrava může být během trávení vyzvracena. To platí

především pokud je zmije vylekaná, vystavená kolísáním teplot v

nádrži nebo nemocná. Poskytněte bezpečný a klidný prostor své

zmiji. Malá potrava zapříčiňuje menší tlak ve střevech. Krmte svou

zmiji kořistí která není větší než průměrná šíře hadí hlavy. Pokud

had vyzvrací potravu, odstraňte ji a pak ihned vyčistěte a desinfikujte

nádrž. Izolujte hada od zbývajících jedinců v chovu (za předpokladu

že příčinou je infekce). Čekejte několik dnů než nabídnete další

potravu. Poté nabídněte hadovi jednu menší kořist než obvykle.

Pokud had opět zvrací, nechte provést veterinární vyšetření a poté

může být nezbytný i zákrok. Nechte provést rozbor trusu. Případná

neodborná domácí léčba může zhoršit problému a zvíře jí

může i podlehnout. Doporučujeme aby váš had byl v klidu v

zajetí před pokusem o krmení. Často je jednodušší pozorovat a

uzpůsobit tiše jeho okolí před nabídnutím nějaké potravy. Zařízení

nádrže (zvláště úkryty) obvykle umožní zmijím aklimatizaci. Po

dostatečně dlouhé době můžete hadovi nabídnout potravu.

Novorozené zmije některých menších druhů budou požadovat

holátka myší (nebo dokonce pouze jejich části) jako svou první

potravu. V závislosti na druhu zmije a zda není ochotná přijmout

myš, může pomoci napachování buď ještěrem nebo žábou.

Zpočátku krmte každého hada pouze jedním kusem kořisti. Nekrmte

znovu dokud nestráví potravu a nevyprázdní se. Pokud si budete

jisti že je vše v pořádku, že jeho trávicí soustava pracuje tak jak

by měla a že had bude vhodný k chovu, můžete nabízet i více

potravy při každém krmení. Měli byste krmit zmije dvěmi položkami

kořisti raději menšími které nebudou roztahovat jejich těla, spíše než

velkými které vytvoří rozměrné boule. Mláďata zmijí je nejlépe

krmit jednou položkou úměrně malé kořisti.

 

ODMÍTÁNÍ POTRAVY

 

Není neobvyklé že novorozené, odchycené a nebo zmije v neoptimální

kondici nebudou ochotné přijmout svou první potravu. V přírodě

novorozenci zmijí žijících na stromech jako první požírají malé

ještěrky a žáby a pozemní zmije požírají ještěry a žáby deštných

pralesů nebo i jiné druhy žab. Z tohoto důvodu (obava z přechodů

parazitů z obojživelníka na hada je často uváděna jako důvod), většina

chovatelů není ochotna své hady krmit obojživelníky. Místo toho

volí pokus přimět malé hady přijmout maličké myši nebo i jejich

části. Pravděpodobnost přenosu parazita uvnitř těla žáby na hada

je velmi redukovaná pokud žábu zmrazíte a poté rozmraženou

nabídnete hadovi. Náš názor je, že nejlepší je přimět hada k příjmu

potravy dobrovolně a že chovatel by měl zvířeti nabízet všechny

druhy jeho přirozené potravy. Zkuste mrtvou kořist a pak zkuste i

živou kořist. Jakmile had začne kořist požírat, budete vědět jakou

potravu příště přijme. Důležitá věc je jen dostat do něho potravu.

Pokud budete nabízet živé hlodavce, sledujte vzájemné ovlivňování

mezi kořistí a hadem pečlivě. Neodcházejte od nádrže. Pouze v

několika málo momentech může živý hlodavec způsobit

nenapravitelné pokousání hada. Mějte na paměti že mláďata

hlodavců nejsou schopna kousat tak silně jako dospělci. Mnohdy

když had není ochoten přijmout potravu, nabídnutí potravy v úkrytu

udělá divy. Bezpečí takového úkrytu často přiměje nervózního hada

uklidnit se a dosáhne příjmu potravy. Toto platí zvláště u některých

skalních druhů jako horských chřestýšů a příslušníků rodu Vipera.

 

 

Druhy nabízené při odmítání potravy

 

1) Myš s bílou srstí

2) Myš s hnědou srstí

3) Malá myš napachovaná žábou

4) Malá myš napachovaná ještěrem

5) Malé žáby

6) Malý ještěři

 

 

Násilné krmení

Pokud po vyčerpání všech možností jako živé nebo mrtvé potravy bude

had stále odmítat potravu, budete muset přistoupit ke škádlení hada

potravou. Protože většina zmijí je nejaktivnější v noci, zkuste tyto hady

škádlit potravou večer v tlumeném světle. Pokud je budete škádlit

potravou, používejte předem usmrcenou kořist a nabízejte kořist,

kterou by ve volné přírodě nejpravděpodobněji přijali. Takto hada

vydráždíte dost na to aby udeřil, potom jenom zbývá doufat že svou

kořist začne požírat. Mnoho zmijí (a zvláště stromové druhy) reagují

nejlépe pokud se nabídnutou kořistí budete jemně dotýkat jejich

ocasních partií. Odezvou hada je kousnutí ve snaze chránit svůj

ocas. Pokud kousne a zjistí že jde o kořist spíše než o nepřítele

začne ji požírat. Pokud se nic nestane a bude-li to nezbytné zkoušejte

to třeba i potřetí nebo počtvrté. Často s vytrvalostí uspějete. Jako

východisko z nouze může být nezbytné násilné krmení. Násilné

krmení je velmi traumatizující pro všechny hady. Pokud bude

provedeno nesprávně, může vést až ke smrti hada. Nikdy nesmíte

použít násilné krmení pokud je had v období svleku kůže. Kdy by

mělo být použito násilného krmení by měl rozhodnout zkušený

herpetolog a mělo by být provedeno osobou, která má velké

zkušenosti s jedovatými hady.

 

 

! POZOR !

Důležité

Při pokusu o násilné krmení zmije držte nabízenou potravu ve velmi

dlouhých kleštích. Nikdy nepodceňujte délku na kterou může had

udeřit. Budete se muset naučit rozeznat rozdíl mezi tím, kdy je had

podrážděný a kdy pouze zastrašuje.

 

NAPÁJENÍ ZMIJE

 

Poskytovat zmijím vodu lze i jinými způsoby než pouze nabízením misky

s pitnou vodou. Některé druhy jednoduše nebudou přijímat vodu z těchto

misek, protože nebudou vědět co to je. Mezi problematické hady patří

stromové zmije a mnoho pouštních druhů. Pro problematické hady budete

muset umístit napaječky do úrovně větví (což bude také zvyšovat vlhkost

v nádrži), nebo hada rosit a tak mu umožnit pít kapičky vody. Mnoho

druhů žijících na stromech, pastvinách a pouštích často pije rosu nebo

dešťové kapičky které olizují na svých tělech nebo na objektech jako

jsou rostliny či skály. I když dokonalý automatizovaný mlžící systém

může jistě takové kapky poskytnout, denní použití jednoduchého

rozprašovače může dosáhnout stejných výsledků. My také používáme

jednoduchou levnou láhev do které na dně propícháme jehlou na šití

malé dírky, naplníme ji vodou a poté s ní třeseme nad vrcholem nádrže

který je z pletiva. Stinnou stránkou takovéhoto systému je, že množství

vody které je užito nemůže být sledováno nebo efektivně řízeno. Také

se musí dodatečně zajistit aby substrát na dně nádrže nebyl nasycený

a nezůstával mokrý. Opatrnost by měla být na místě zvláště při chovu

suchomilných druhů žijících na zemi které jsou zvyklé na nízké

vlhkostní úrovně ve svém přirozeném prostředí. Dokonce i když jsou

zmije z odchovu, udržují si přizpůsobení která mají vyvinutá pro

vysloveně taková prostředí. Často jen přítomnost misky s vodou

v jejich nádrži může způsobit vlhkost která bude příliš vysoká. My

dáváme přednost nenechávat permanentně misku s vodou v teráriu

pouštních zmijí. Těmto nabízíme vodu každý druhý den během doby

kdy je had nejaktivnější.

 

Krmná opatření

 

Znovu připomínáme, že všechny chované zmije je třeba naučit přijímat

předem usmrcenou kořist. Ať už jsou chovány jednotlivě či společně

hadi by měli být pečlivě sledováni při krmení. Krom toho by jim měla

být nabídnuta optimální kořist dlouhými kleštěmi.

 

NAPÁJENÍ CHŘESTÝŠOVCE

 

Chřestýšovci jsou nádherní hadi, kterými se zabývá mnoho herpetologických

společností. Jsou to tiší, pomalí hadi a velmi inaktivní. Někteří jedinci

mohou sedět na stejné větvičce zdánlivě bez jakéhokoliv posunu po

několik dnů či týdnů. Chřestýšovci (především chřestýšovec waglerův)

jsou velmi neochotní pít z vodních nádrží ať už jsou misky umístěné

v úrovni větví nebo na dně nádrže. Tito hadi budou rádi přijímat kapky

vody ze svých těl nebo z listů. Takto poskytovaná voda jim bude

vyhovovat. Často jen jednoduše sedí na své větvičce a čekají na liják

který nikdy nepřijde. To vede neodvratně k dehydrataci, třebaže zdroj

vody je připravený okamžitě k dispozici na dně nádrže. Tento

nedostatek pitné vody může vést ještě ke dvěma závažným problémům

které jsou jiné než dehydratace. Za prvé, potrava může ztuhnout v

zažívacím traktu a neprojde jím včas. Taková ztuhnutí mohou způsobit

smrt. Za druhé, pokud půjde o gravidní samici (často jde o adultní

samici odchycenou v přírodě) která není dostatečně hydratovaná,

může zemřít bolestivou smrtí. Adekvátní hydratace by měla být

prioritou u chovaných chřestýšovců a tato priorita se nezmenšuje

ani s aklimatizovanými zvířaty. U chovaných zvířat mlžíme nádrže

chřestýšovců alespoň jednou týdně. V té době oni často pijí. My

postřikujeme rozprašovačem hady i na jejich hlavách abychom jim

umožnili navzájem ze sebe pít kapky až do té doby dokud dobrovolně

nepřestanou. Tento proces může trvat různě dlouho od 5 až do 20

minut s intervalem jednoho nebo dvou dnů po krmení. Oni se

často vyprázdní několik hodin po pití. Jak jsme se již předtím

zmínili, zoologické zahrady a mnozí chovatelé často instalují

mlžící systémy pro tyto zmijovité. Pokud budete instalovat toto

zařízení, musíte zajistit odtok vody nebo recirkulaci a ujistit se že

voda v nádržce je vždy pitná.

 

 

5) ZDRAVÍ VAŠE A VAŠICH ZMIJÍ

 

Protože fyzická manipulace s jedovatými hady s sebou nese jistá

základní nebezpečí, současné lékařské aspekty chovu zmijí v

zajetí nejsou stejné jako u ostatních hadů. Je nutností abyste vy

jako chovatel uměl bezpečně manipulovat se svými zmijemi.

 

 

 

ZÁKLADY

 

Než získáte své hady najděte veterináře který je zběhlý a je schopný

léčit jedovaté hady. Věřte nám, když říkáme že ne každý veterinář

je kvalifikovaný nebo ochotný. To je vždy základem pro zajištění

dobrého zdravotního stavu vašich zmijí. Začněte zdravým hadem.

Je to vždy dobré ovšem ne vždy možné vidět svého hada ještě před

koupí. Pokud hada nemůžete vidět (pokud ho koupíte u obchodníka

nebo online), měli byste znát pověst vašeho dodavatele. Online

obrázky (ve formátu jpeg nebo jiném) vám pomohou udělat si

představu o barvě a tělesné hmotnosti hada. I když obrázek vám

ve skutečnosti může dát trochu více informací, měli byste pátrat dále.

 

ZHODNOCENÍ PROSTŘEDÍ

 

Pokud je had náhodou narozený v zajetí nebo vylíhnutý v zajetí, tím

lépe. K zajištění dobrého zdravotního stavu hada bude zapotřebí

zhodnocení jeho ubytování a vašich chovatelských schopností. Zmiji

musí být poskytnuta nádrž která jí umožní odpočinek a bude vhodná

v každém aspektu pro zdárný chov. Nádrž musí poskytovat dostatečný

prostor, adekvátní vlhkost a vhodnou teplotu. Vy jako chovatel musíte

být schopen poskytovat zmijím dostatečnou péči. V případě nouze

byste měl vědět kde (nebo zda) je dostupný protijed který je různý

podle druhů a musíte mít háky na hady, svírací tyče a plastové trubice

k dispozici v případě potřeby. Musíte být schopen poskytnout zásobu

pitné vody, vhodnou potravu a v případě potřeby i čistou nádrž. Řádná

teplota v nádrži a relativní vlhkost vzduchu jsou velmi důležitými

faktory. Všechny aspekty řádné nádrže jsou podrobně diskutovány

v sekci o teráriích. Některé státy vyžadují abyste byli proškoleni

chovatelem zběhlým v chovu jedovatých hadů který má licenci ještě

před tím než vám bude vydáno povolení k chovu. Ačkoliv některá

tato omezení se zdají být zbytečná, jsou velmi důležitá. Problémy

mohou vyvstat: Dokonce při nejlepší péči se mohou vyskytovat

zdravotní potíže. Pokud včas některé zdravotní potíže zaregistrujete,

můžete s nimi úspěšně bojovat. Některé druhy jsou nervózní a

extrémně agresivní stejně jako některé druhy jiných hadů. Ještě

jednou vás upozorňujeme na to, že prevence je lepší než léčení a v

následujících řádcích se budeme snažit zmínit některé možné

zdravotní potíže.

 

Otázky, které je potřeba si položit před koupí

1) Přijímají hadi dobře běžně dostupnou potravu?

2) Má had dobře svlečenou kůži a nezůstali na jeho těle její zbytky,

především v oblasti očí?

3) Nemá had respirační potíže?

4) Nemá had na sobě klíšťata nebo roztoče?

5) Není had napaden endoparazity (vnitřními parazity)?

 

KARANTÉNA

 

Význam karantény pro nově příchozí druh nebo jedince u kterého se

náhle projevilo onemocnění nemusí být příliš zdůrazňován. Karanténní

nádrž by měla být dostatečně oddělena od dalších hadů a doba

karantény by neměla být kratší než 30 dní (60 až 90 dní je optimální).

Karanténní nádrž by měla být zařízena co možná nejjednodušeji, nejde

o komfort pro hada. Pokud máte více než jednoho hada, měl by být

každý umístěn do své nádrže během této doby. Během této doby

sledujte zda se u vašich hadů neprojevují znaky respirační úzkosti

nebo další symptomy špatného zdravotního stavu. Diskutujte s vaším

veterinářem o vašich nálezech, pokud se v tom vyzná. To je samozřejmě

také dobrá doba na odběr vzorků trusu pro testy na přítomnost vnitřních

parazitů. Důkladně myjte své ruce před další manipulací s ostatními

hady.

 

ZDRAVOTNÍ POTÍŽE

 

Stejně jako všechny organismy mají zmije sklony k postižení chorobou

a zraněním. Nemoci mohou být způsobeny mnohými druhy včetně

parazitů, hub a virů.

 

Vnější paraziti

 

Klíšťata a roztoči jsou vnější paraziti kteří zvířatům znepříjemňují život

ale lze s nimi celkem snadno bojovat. Klíšťata se obvykle nacházejí na

hadech kteří jsou importováni z volné přírody ale roztoči se mohou

nacházet jak na hadech z přírody, tak na v zajetí narozených zmijích.

Roztoči se snadno přenášejí od prodejce k prodejci a od nádrže k

nádrži. Oba tito cizopasníci přenášejí velmi závažné a často fatální

onemocnění jako je například IBD. Je nutné je rychle vymýtit. Jsou

různé metody jak můžete zbavit své hady těchto škůdců. Metody

jsou různé od vzduchem se šířících „odhmyzovačů“ jako například

„No-pest strips“ (dnešní vzorky se ovšem nezdají být natolik

spolehlivé jako originál) k „suchým“ odhmyzovačům jako Sevin

nebo DryDie až k postřiku vašeho hada roztokem Ivermectinu.

(Všiměte si že desinfektanty jsou nejlépe použitelné v nižších

vlhkostních podmínkách.) V boji proti roztočům je v současnosti

dosažitelných několik prostředků. My sami jsme neměli žádnou možnost

praktického využití žádného z nich. Ivermectin se snadno rozprašuje

rozprašovačem do terária skrze ventilační otvory a není nutné aby

v nádrži byla umístěna i zmije. Postřik provádějte šetrně především

v blízkosti hadovi hlavy. Ošetřete hada, vyčistěte nádrž a její zařízení

důkladně a často. Čistěte všechny kouty, skulinky a zařízení nádrže

roztokem Ivermectinu nebo zředěným běličem. Umyjte důkladně

nádrž a její zařízení ještě před tím než do ní umístíte hada. Poté

vydesinfikujte nádrž ve které byl had mezitím umístěn.

 

 

Zacházení s vaším hadem: Většina ošetření zničí pouze roztoče

(jejich vajíčka budou ještě životaschopná) takže budete muset hady

ošetřit alespoň dvakrát (případně i třikrát) v devítidenních intervalech

a teprve poté se vám podaří zabít všechny roztoče. Pokud bude váš

had zamořen roztoči bude třít své tělo a hlavu podél odpočinkové

poličky nebo větve, škubat sebou, nebo ležet velmi často v nádrži

s vodou. Nepřehlédněte tyto škodlivé parazity.

 

Vnitřní paraziti

 

Vnitřní paraziti (endoparaziti) se u zmijí mohou vyskytovat. Zahrnují

hlístice, tasemnice a nebo prvoky. Všichni jsou snadno zničitelní ale

nereagují stejně na stejné ošetření. Chceme vám naznačit abyste se

obrátili na svého veterináře, zda bude ošetření nezbytné. Většinou

se léčba provádí orálně a bude zapotřebí fyzicky omezit hada neboť

se provádí v blízkosti zubů. Proto bude nejlépe když ošetření

provede specialista nebo veterinář.

 

Trauma a onemocnění

 

Problémy tepelných popálenin zapříčiněné selháním topných kamenů,

nesprávně připojené žárovky nebo keramického topného tělesa by se

neměli nikdy vyskytovat. Prevence je vždy lepší než ošetření. Primitivní

nervová soustava hada může zvířeti dovolit odpočívat na nechráněné

žárovce nebo přehřátém topném kameni dokonce i když se bude jejich

kůže pálit. Pečlivě zakrytujte všechny volně uložené žárovky nějakou

sítí nebo klecí (ujistěte se že na nich nejsou žádné ostré hrany o které

by se had mohl poranit). Spíše než topné kameny používejte termostatem

řízený ohřívač umístěný pod teráriem který zvedne teplotu v nádrži.

Pokud se přece jen popáleniny vyskytnou, měla by být kůže mazána

antibakteriální mastí na popáleniny. Zjistěte u veterináře zda je stav

vážný.

 

Pokousání hlodavcem může být velmi vážné. Ačkoliv hadi jsou predátoři

kteří obvykle úspěšně uloví svou kořist, není to vždy pravidlem. Jsou

známi případy kdy zmije v nádrži byla vážně poraněna kořistí která

byla zanechána v nádrži. I když má had hlad kořist může být velmi

agresivní. Pokud hada jednou kořist kousne nevyvine žádné úsilí aby

svou kořist zabil, bez ohledu na to že má hlad. Had může v budoucnu

dokonce odmítnout i zvláštní druh kořisti. Pokud jej hlodavec kousne

do oka může oslepnout. Hniloba tlamy (infekční stomatitida) se může

projevit při poškrábání vnějšku či vnitřku tlamy. Otevřené rány na

bocích hada mohou být způsobeny nesledovanou krysou.

Hniloba tlamy (infekční stomatitida) se může vyskytovat pokud hadí

zuby jsou polámané nebo jsou poraněny okraje tlamy. Léčba může být

provedena buď neosporinem nebo roztoky sulfa. My jsme zjistili že

jak sulfamethazin tak i sulfathiazol sodný je účinný. Při pokročilém

stupni kdy hadovi čelisti jsou zasaženy a zuby jsou uvolněny musí

být vyhledána veterinární pomoc. Toto je znetvořující choroba která

může mít fatální následky pokud není léčena. Anestezie hada může

být nezbytná k umožnění ošetření.

Respirační potíže mohou nastat, pokud teplota ve zmijí nádrži bude

suboptimální, zvláště když je v nádrži vysoká vlhkost nebo nádrž

samotná je velmi vlhká. Ne všechny případy reagují na stejný druh

antibiotika. Musí být provedeny zkoušky citlivosti. Kvůli struktuře

plic zmijí mohou být dýchací potíže rychle vysilující a pokud

neustanou mohou mít fatální následky. Hledejte veterinární pomoc

a radu veterináře. Naopak horské druhy normálně vystavené chladným

teplotám se budou špatně adaptovat na teplo a tam některé tropické

nížinné druhy budou v pohodě. Nádrž horských zmijí musí poskytnout

teplotní gradient včetně horkého bodu (na koupání) kde se může had

rychle termoregulovat.

Syndrom puchýřů má mnoho původců a bylo by lépe jej nazývat

puchýřovitou dermatitidou. Je to zákeřná choroba která se obtížně

léčí a může být fatální. Opět zdůrazňujeme že prevence je mnohem

lepší než léčba. Ujistěte se že voda v misce pro hady je čistá a že se

had nenamáčí více než půl dne. Pokud u hada přetrvává namáčení

a při první kontrole zjistíte přítomnost roztočů, vyměňte misku za

menší. Udržujte v nádrži optimální teplotu. Předcházejte nadměrné

vlhkosti a udržujte adekvátní proudění vzduchu a větrání. Udržujte

substrát suchý a čistý. Pokud se vyskytne puchýřovitá dermatitida

vyhledejte pomoc veterináře který se zabývá plazy. Pokud puchýře

obsahují tekutinu a je jich mnoho, nebo zda poškození kůže jsou

zjevná, poranění mohou být současně i na vnitřních orgánech.

Zkoušky citlivosti jsou nezbytné a nutně nastane dlouhé ošetřování

antibiotiky.

Paramyxovirus je velmi nakažlivá, zákeřná a posléze fatální virová

nemoc. V pokročilém stádiu způsobuje křeče, ztrátu neuromotorické

kontroly (zvláště znatelná v nekoordinovaných pohybech hlavy),

rozšíření, dušnost a krvavý sliz v tlamě. Neexistuje na to dosud

žádný známý lék. Jde o vysoce nakažlivou chorobu. Hadovi by měla

být provedena humánní eutanázie. Musíte znát vašeho dodavatele a

karanténu všech příchozích hadů. Ihned se poraďte se svým

veterinářem.

Popeye: Prostor mezi okem a „brýlemi“ může být naplněn barevnou

tekutinou. To může být vyvoláno nákazou (časté druhy střevních

chorob), zraněním oka nebo souvisejícím kanálkem nebo jinými

příčinami. Může to vést ke slepotě nebo ztrátě oka. Okamžitě se

poraďte s veterinářem.

Svlékání kůže: Váš had se musí svlékat ve vhodné době. Neúspěšný

svlek může vést k vážným zdravotním problémům. Špatný svlek (jako

utržená oční víčka) se může občas vyskytnout pokud vaše zmije

není řádně hydratovaná (dehydratace může být trvalým problémem

u chřestýšovce waglerova) nebo pokud vlhkost v nádrži je příliš

nízká. Kromě zajištění dostatečného množství pitné vody byste měli

pokud se vaše zmije připravuje na svlek, zvýšit vlhkost v nádrži a

rosit hada. Kontrolujte svlečenou kůži abyste se přesvědčili že oči,

hlava i ocas byli kompletně svlečeny. Možná budete svému hadovi

muset pomáhat také fyzicky.

 

 

Určování zdravotního stavu zmije

 

Mnoho potíží lze napravit bez fyzického omezení zmije rukou. Nicméně,

někdy to vyžaduje manipulaci se zvířetem. V těchto případech nemůžete

být pro extrémní péči příliš důrazní. Ačkoliv případná potřeba fyzického

omezení může být snadno vykonána, při problémech s hadí tlamou si

většina veterinářů zvolí anestezii hada.

 

Chraňte se kousnutí vaší zmije

 

My preferujeme aby všechna zvířata která slouží jako kořist byla předem

usmrcena nebo pokud z nějakého důvodu nemohou být, nesmíte je nikdy

přestat hlídat pokud budou v kleci zmije. Pokud je váš had vážně pokousán,

potírání zranění antibakteriálním pudrem bude nezbytné. V některých

případech může had vyžadovat fixaci jako dostatečné ošetření. Užívejte

extrémní opatrnosti. Pokud jsou kousance vážné, ihned vyhledejte

veterinární pomoc.

 

Co způsobuje puchýřovitý syndrom

1) Nádrž je příliš vlhká a suboptimálně chladná.

2) Zbytky substrátu jsou celodenně příliš vlhké a nádrž je mokrá a špinavá.

3) Vaše zmije pije nadměrně dlouhou dobu ze své misky s vodou.

 

Jednoduché procedury během první pomoci

Pro vpravování léků nebo očištění nebo usnadnění odstranění přilepeného

očního víčka se používá buď malý krabicový box nebo děravá průzračná

těžká plastová trubice. Umožněte zkušenému manipulantovi aby vám to

mohl demonstrovat a napomáhat. Druhý člověk by měl být přítomen

během této doby pokud probíhá léčba nebo další praktické procedury.

 

 

! POZOR !

Pomáhání vaší zmiji se svlekem

1) Používejte extrémní opatrnosti při jejím držení.

2) Držte své prsty dostatečně daleko od její tlamy.

3) Vždy odstraňujte kůži od hadí hlavy směrem k ocasu.

 

 

6) CHOV VAŠICH ZMIJÍ

 

Zmije, především ty které jsou chovány pro svou nádhernou barvu

nebo které mají zvláštní rysy byly vždy populárními hady u

pokročilých teraristů.

 

 

ZÁKLADY CHOVU

 

Již jednou aklimatizovaní nebo dokonce i většina hadů z odchytu může

v dosti krátké době v zajetí být schopna reprodukce. Pokud dosáhnou

dostatečné velikosti a věku může často potomstvo odchované v zajetí

snadněji reprodukovat než hadi z odchytu. Stejně jako u většiny jiných

hadů, reprodukční cyklus zmijí je zajištěn kombinací jejich dobrého

zdravotního stavu, genetickou kompatibilitou, vnímavostí k partnerovi,

a přirozeně atmosférickými a podnebními úkazy. Mezi ně patří

fotoperioda, relativní vlhkost vzduchu, srážky a také barometrický

tlak. Doba zimního spánku musí ovlivňovat zmije pocházející z

odchytu ze středních oblastí ovšem může být částečně vyžadována

také zmijemi pocházejícími z odchovů. Tyto požadavky jsou stejně

důležité jak pro zmije z odchovů tak z odchytu. Pokud je budete

opakovat tak často jak to bude jen možné, zvýšíte pravděpodobnost

cykliky vašich hadů.

 

JAK ZAČÍNÁ CHOV

 

Pokud jde o chov mnoha zmijí, především samců, začíná ukončením

krmení. V mnoha případech, pokud samice zmije ovuluje, bude také

plodit. Bez rozdílu zda jsou vejce plodná nebo neplodná (slimáci),

potřebují stejnou energetickou zásobu. Neoptimální hmotnost: Pokud

samec nebo samice zmije započne reprodukční sekvenci v tzv.

neoptimální tělesné hmotnosti, může být had vážně oslaben ještě

než se období páření uchýlí ke konci. Včasné oddělení hadů ještě

neznamená, že započnou opět přijímat potravu o nějaký ten den

dříve než zamýšlí Matka příroda.

 

Dospělost

 

Různé druhy zmijí dospívají v různé době. Malé druhy dospívají rychleji

než velcí jedinci. I když dorostou dospělé velikosti, nebudou nutně

reprodukčně zralé. Například zmije růžkaté které jsme chovali, ačkoliv

nebyli velké, úspěšně jsme je rozmnožovali v 2,5 letech věku. Pralesní

chřestýšovci kteří dospívají ve zhruba stejné velikosti jako zmije

růžkaté, jsme nepřipouštěli dokud nedosáhli věku 3,5 let. Ačkoliv

měli velikost adultů již několik let před rozmnožováním, naše

chřestýše jsme nepřipouštěli dokud nedosáhli 7 let věku. Dokonce

i když jsou pohlavně zralé, mnoho zmijí reprodukuje pouze každý

druhý nebo třetí rok. Stejně jako u většiny ostatních plazů, je

pohlavní dospělost určována podle velikosti ale také podle věkové

hranice. Ačkoliv růst (proto je zde možnost pohlavní dospělosti) u

těchto hadů může být „hnán“ častým krmením a velkým množstvím

potravy, tato časná dospělost není pravděpodobně nejlepším řešením

pro hada. Takto vykrmený had obvykle produkuje relativně malé

první vrhy mláďat ale často má vyšší než normální procento

neplodnosti a také poruchy novorozených mláďat. Ve skutečnosti

byly tyto problémy známé očividně sami o sobě po několik

následujících vrhů. Zdá se mnohem lepší dovolit hadovi aby mohl

mít normálně potřebný další rok nebo dva aby mohl pomalu

dosáhnout adultní velikosti. Normální (pomalý) růst zajistí

větší procento životaschopných mláďat pokud je zmije porodí?

Rozhodně ne – ale zdá se že se zvyšují vyhlídky, že pokud se

mláďata narodí, budou normální a zdravá.

 

Fotoperioda, teplota a vlhkost

 

Jaké fotoperiodické efekty, teplota a relativní vzdušná vlhkost mají vliv

na reprodukční cykly těchto hadů? My si nejsme dost jistí proč ale

bezpečně víme že mají. Zatímco hadi jsou sezónně klidní, folikulární

vývoj (u samic) a gonádové opětovné propuknutí (u samců) začíná. Plazi

mají fyziologickou potřebu proměnných období které stimulují tyto

reprodukční systémové změny a připravují hady pro úspěšný chov

kdy doba jejich aktivity pokračuje.

 

Feromony

 

Během svého zimního spánku hadi všech druhů započnou přípravu

na ekdysy (svlékání kůže), která nastane několik dní poté co opět

začne jejich jarní aktivita. Během a v průběhu následujícího

posthibernačního svleku vytváří samice připravené k reprodukci

silné stimulační feromony. Je to proto aby samci následovali

feromonovou pachovou stopu samice jako cvičení lovečtí psy.

Pokud se setkají dva samci, započnou bojové tance kdy se zdvihají

do výšky a společně kroutí svými těly ve snaze povalit slabšího

(nebo menšího) protivníka. Vítěz takového tance obvykle páří

samici.

 

STIMULACE K ROZMNOŽOVÁNÍ

 

Poskytněte svým pohlavně dospělým zmijím méně hodin osvitu, noční

dobu ochlazení a nižší vlhkost vzduchu v nádrži, abyste stimulovali

klimatické podmínky které mají ve volné přírodě. Musíte dodržovat

tyto parametry vzhledem k aktuálním potřebám druhů které chováte.

Snížení vlhkosti snadno dosáhnete zvýšeným větráním nádrže (zvlášť

když užíváte domácí topná tělesa nebo klimatizační zařízení která

dramaticky sníží dostupnou vlhkost) nebo odstraněním nádrže s

vodou přes den. Po dané době trvání (zhruba osm týdnů je obvyklá

doba) prodlužte fotoperiodu, zvyšte teplotu a relativní vlhkost

vzduchu v nádrži. To můžete provést postupně nebo v jeden den,

podle toho jak se vám to hodí. Potom jsou zmije opět aktivní, dejte

je zpět do jejich nádrží, krmte je, umístěte je společně (pokud

nechcete pokračovat v odděleném chovu) a doufejte že vše dobře

dopadne.

 

Teplotní požadavky

 

Učiňte opatření aby gravidní samice tropických zmijí měli dostatek

tepla a adekvátně velký úkryt. Oblast určená na koupání s teplotou

vzduchu od 85°F do 92°F (29°C až 33°C) je ideální. Pokud jde o

stromové druhy měla by být teplota v oblasti ke koupání od 94°F

do 102°F (34°C až 39°C). Pokud jde o pozemní druhy mělo by být

teplé místo na substrátu. Temperátním druhům by měl být poskytnut

teplotní gradient. Jeden konec terária nebo nádrže by měl mít

okolní pokojovou teplotu a druhý konec terária by měl mít od 94°F

do 100°F (34°C až 38°C). To umožní gravidní samici zvolit si

teplotu která je nejvhodnější pro vývoj vajec nebo mláďat.

Nevhodná teplota v nádrži bude mít často za následek špatná,

nevyvinutá vejce, nebo částečně vyvinutá, nebo deformovaná

mláďata. Dokonce krátkodobá nevhodná teplota může mít za

následek nenormální vzory nebo další (obvykle nechtěné)

odchylky. Skutečnost, že mnoho samic zmijí které pocházejí z

odchytu je gravidních a graviditu přeruší nebo porodí deformovaná

mláďata naznačují, že gravidní samice by měli být rušeny pouze

tak málo, jak to bude jen možné a nejlépe je nemanipulovat s

nimi vůbec. Samice vejcorodých druhů nakladou svá vejce v

nádržce obsahující vlhký (ne mokrý!) mechový rašeliník

(Sphagnum). Takovou nádobu si často vyberou i živorodé

druhy. Krytá nádoba s kontrolním krytem vhodného průměru

vyřezaného na jednom konci je hadem obvykle raději přijata

než otevřená nádoba.

 

 

HYDRATACE NÁDRŽE

 

Zoologické zahrady a další veřejné instituce mají dlouholeté zkušenosti

s použitím a výhodami hydratace nádrží. Nyní přichází hlavní využití

soukromými herpetology a chovateli. Tyto nádržky mohou znamenat

rozdíl mezi životem a smrtí pro dehydrované tropické zmije (méně jsou

prospěšné pro temperátní a pouštní druhy). Také mohou být nápomocné

v chovu cyklických zdravých druhů. To je obvykle během konce jara

a začátkem léta, kdy rosící systémy mnoho druhů plazů povzbudí k

reprodukci. Týden i něco málo více dní večerního rozprašování vody

v nádrži bude mít stejný stimulující efekt jako přirozené deště.

Hydratace nádrže může být prováděna položením drátěného pletiva

v dřevěném rámu vybaveného oběhovým akvaristickým vodním

čerpadlem s vrcholem z děrovaného plexiskla. Pokud máte dostatek

štěstí a žijete ve vlídném klimatu kde mohou být nádrže umístěny

venku, můžete umístit mlžnou trysku na konec hadice, připevnit ji

nad nádrží a pitnou vodou rosit jednu hodinu nebo i vícekrát denně.

Systémy obsahují také oběhové čerpadlo, které může přinutit vodu

z nádrže aby se vracela zpět trubicí z PVC o malém průměru do

které byly ze stran vyvrtané dírky. Voda může být také vedena až k

vrcholu nádrže a může kapat přes děravé plexisklo. Budete ovšem

muset kontrolovat často vodu a měnit ji za čistou tak často jak to

bude zapotřebí.

 

7) URČENÍ POHLAVÍ VAŠÍ ZMIJE

 

Pokud zamýšlíte chovat a rozmnožovat hady, musíte

vědět, že nejdůležitější je znát jejich pohlaví. V některých případech

můžete určit jejich pohlaví podle jejich zbarvení. V dalších případech

může pohlaví zmijí ovlivňovat kompatibilita nádrže. Ale především

je nutné zjistit pohlaví pokud chcete hady rozmnožovat. Ačkoliv většina

obchodníků sonduje pohlaví zmijí které prodávají, mohou se zde i

vyskytnout chyby. Dobrá rada pro zákazníka je nechat si potvrdit

pohlaví zmije kterou kupuje v případě že musí ještě jeden, dva, nebo

více let muset čekat na to aby zjistil že had bude nakonec v jeho

chovném programu zbytečný kvůli jeho opačnému pohlaví.

 

Vnější rozdíly

 

Rozlišení pohlaví je relativně snadné. Mnoho evropských a středoasijských

druhů je dvoubarevných. Takže samci jsou zbarveni odlišně než samice a

pohlaví dané zmije může být určeno pouhým pohledem. Mezi ně

patří i druhy stromových zmijí – MacGregorova, chřestýšovci pocházející

ze Srí Lanky a někteří menší chřestýši (žijící na skalách) – které jsou z

Kvůli sondování mohou být zmije bezpečně znehybněny i mezi dvěmisilnými molitanovými vycpávkami.

 

 

větší nebo menší části dvoubarevné. Dospělí samci mnoha zmijí jsou

mnohem větší než samice. Délka ocasu ostatních zmijí se mění s

pohlavím podle toho zda jde o samce (široký, dlouhý ocas) nebo o

samici (úzký, krátký ocas) což lze jednoduše rozlišit pouhým

pohledem na zvířata shora. Tato metoda může být zvláště užitečná,

pokud máte několik mláďat stejného druhu (a obou pohlaví) v jedné

nádrži a můžete je tak snadno porovnat. Srovnání délky ocasu se

osvědčilo především u chřestýšů a velkých afrických zmijí rodu

Bitis. Ovšem existují i některé zmije u nichž lze vnější pohlavní

rozdíly jen těžko zjistit. Tyto zahrnují mnoho oblíbených zmijí v

obchodech. Určování pohlaví těchto hadů může být obtížnější a

vyžaduje mnoho zručnosti. Na začátku vám radíme, že pokud vy

sám nejste zběhlý v manipulaci s jedovatými hady, měli byste

vyhledat pomoc dlouholetého chovatele nebo profesionálního

herpetologa pro pomoc při zjišťování pohlaví některých zmijí

neboť s nimi potřebujete ručně manipulovat.

 

 

Sondováním zjistíte pohlaví hadů (samec vlevo, samice vpravo).

 

Sondování

 

Sondování je nejspolehlivější. To může být u zmijí provedeno bezpečně

pouze pokud je had uvnitř plastové trubice, nebo pokud váš pomocník

drží přední polovinu hada mezi dvěma silnými kusy obkladu z pěnové

pryže o síle asi 12 nebo 15 palců (31 nebo 40 cm) na každé straně. Poté

když vyčnívá druhá polovina je umožněna ruční manipulace. Protože

můžete hada poranit snadno nesprávným sondováním, měl by vám tuto

metodu demonstrovat zkušený terarista. Je důležité aby sonda měla

průměr úměrný velikosti hada a sondování samotné bylo provedeno

velmi jemně. Sondy na určování pohlaví jsou dostupné u mnoha

obchodníků kteří se specializují na plazy. U samic se sonda dostane

asi na dva až pět podocasních štítků, zatímco u samců od šesti do

dvanácti štítků. Nejlépe je když jedna osoba drží hada aby se nemohl

hýbat (zvláště pokud je velký) zatímco druhá osoba provádí

sondování. Had se obrací pokud jeho ocas vyčnívá z plastové trubice

nebo pěnového obkladu. Ocas je mírně nakloněn zpět. Lubrikovaná

sonda se zasouvá klouzavými pohyby do kloaky po stranách s

jemným tlakem a šikmo směrem ke špičce ocasu. Malý otvor (obrácený

hemipenis pokud je had samec, nebo pachová žláza pokud jde o

samici) je současně na každé straně. Sonda je zasunuta do otvoru. To

je důvod proč je průměr sondy tak důležitý. Pokud je průměr příliš

velký, může dojít k poškození hada. Sondu pak jemně tlačte dokud

neucítíte odpor. Hloubku kterou sondou naměříte potom porovnejte

s počtem podocasních štítků a tak zjistíte o jaké pohlaví se jedná.

 

 

 

Po bezpečné fixaci zmije použijte jemný tlak palcem zepředu, 

hemipenisse může objevit.

 

 

Vyhřeznutí

 

Vyhřeznutí je obrácení hemipenisů novorozených zmijích samců. Abyste

toto mohli vykonat, je především nezbytné hada znehybnět mezi dvěmi

deskami z pěnového obkladu (nebo v průhledné plastové trubici) s koncem

ocasu vysunutým ven. Jeden prst položte před kloakální otvor a několika

dalšími jej držte zezadu. Ohýbejte ocas mírně vzhůru (otevírejte otvor

mírně) zatímco palcem vzadu kruhově masírujte (jedním na ocasu),

pevně ale zároveň jemně směrem k otvoru. Pokud to bude správně

vykonáno, bude hemipenis malé zmije přinucen vysunout se z otvoru.

Samice samozřejmě nemají žádné hemipenisy. Znovu zdůrazňujeme

potřebu opatrnosti právě tak jako jemnosti při ruční manipulaci se

zmijí během této procedury. Toto je jedna z mála chvil v životě zmije

kdy chovatel bude nucen ve skutečnosti se hada fyzicky dotýkat. Ačkoliv

popsané metody jsou relativně bezpečné, nehody se mohou stát. Snižte

možnost těchto nehod použitím háků na hady řádné velikosti, naučte

se od zkušeného chovatele správné metody posunu a fixace jedovatých

hadů, mějte plastovou trubici správného průměru nebo pokud

budete používat pěnový obklad, ujistěte se předem že vycpávky jsou

dost velké a bezpečné pro hada a dost silné na to aby zajistili že vás

skrze ně nemůže had kousnout.

 

 

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

aktualizováno: 26.03.2024 16:00:27